Hody jsou tradiční lidové slavnosti. Historicky vycházejí z církevních oslav výročí posvěcení místního kostela a bývají úzce spjaty s poděkováním za úrodu po skončení žní. Na Moravě často plně nahrazují význam pouti nebo posvícení.

Zatímco v Čechách se striktně rozlišuje posvícení (posvěcení kostela) a pouť (svátek světce, původně také náboženská cesta a procesí na posvátné místo), na Moravě se celá tato slavnost (spojená jak s kostelem, tak se světskou zábavou) souhrnně označuje jako hody.

---

Historie a tradice hodů ve Starojické Lhotě přímo ilustrují to, jak se v průběhu času prolínal církevní význam svátků s praktickým životem na vesnici.
Zatímco církevní oslava (posvěcení kostela) má své pevné místo na podzim, hlavní společenské hody plné zábavy se zde již více než jedno století slaví v srpnu.

Klíčový historický zlom: Rok 1911

Zásadní informaci o historii hodů uchovává Obecní kronika Starojické Lhoty:

  • Původní termín: Hody se v obci původně konaly jako podzimní slavnost, konkrétně třetí neděli po svatém Václavu (tedy v říjnu).
  • Změna v roce 1911: Od tohoto roku došlo ke spojení hodů s místní poutí, která připadala na čtvrtou neděli v srpnu.
  • Důvod změny: Kronikář Rudolf Jevický výslovně uvádí, že se tak stalo z ryze praktických důvodů: „Aby se předešlo dvojímu vydání a hospodyňky by ušetřeny byly dvojí práce.“

Ani po změně liturgického kalendáře v 60. letech 20. století nedošlo dle pamětníků v tomto směru ke změnám a tento tradiční společensko-duchovní svátek obce, který zároveň oslavoval konec žní a zklidnění na konci léta, zůstal v nezměněném období na konci srpna.